Zamyšlení o 4. neděli velikonoční

NEDĚLE DOBRÉHO PASTÝŘE

"Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kvádrem nárožním." (Žl 118, 22)

Připodobnění Ježíše Krista jako Dobrého pastýře, které je použito tuto neděli, možná není v dnešní době až tak oslovující. Zvláště pro mladší generace je postava pastýře spíše něco vzdáleného, něco, co není časté, běžné pro standardní život současného člověka. Nicméně, význam pastýře se dá pěkně porovnat s významem základního kamene při stavbě – kamenem nárožním. Oba dva, jak pastýř, tak i nárožní kámen jsou středobodem něčeho velikého. Stádo i stavba bez nich zkrátka být nemohou. Nebo jinak řečeno, mohou, ale pak je jejich existence a fungování nedokonalé, neúplné, a hlavně vydané napospas útokům nepřítele (vlci), nebo pádu.

Zkusme teď opustit téma stáda i stavby a místo nich dosaďme člověka. I zde platí ona důležitost spojení s Ježíšem Kristem – jako s Dobrým pastýřem = Kvádrem nárožním! Pro někoho je možná vzdálený, jiný Ho zavrhl, ale tím se vůbec nemění to, že tu je a bude pro každého, kdo o Něho stojí, kdo se mu nebrání!

Drazí přátelé, rozumný člověk staví na skále…!

Požehnaný týden

P. Jan Kunert