Zamyšlení o 5. neděli velikonoční

"Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese mnoho ovoce." (J 15, 5)

Je mnoho rodičů, kteří by za své dítě dali všechno! Mají ho zkrátka tak rádi, že jeho růst a vývoj nenechávají náhodě. Ono je s nimi dennodenně, zažívají jeho život od prvopočátku a pokud s ním nejsou osobně, je tu spojení myšlenkové. Jinými slovy, správní rodiče zůstávají stále se svým dítětem, osobně nebo v myšlenkách. Ze strany dítěte je to postupné poznávání, rozkoukávání, stavění se na vlastní nohy, osamostatňování se, a vztah k rodičům je přiměřený právě tomu stupni, který dítě právě prožívá. Známe to všichni! Vždyť bez rodiče by tu nebyl nikdo z nás. Dalo by se tedy říct, že dítě také zůstává ve svých rodičích, přiměřeně věku a možnostem! Zkusme dnes takto nahlédnout na vztah každého z nás – jako dítěte k Trojjedinému Bohu – jako našemu Otci, prostřednictvím jeho Syna Ježíše Krista, v síle a podpoře Božího Ducha. Kdo zažil skvělou lásku od svých rodičů, jistě si to představit dovede. Kdo nic takového doma nezažil, může být jen a jen překvapen tím, co Bůh dokáže…!

Drazí přátelé, Pán Bůh chce být s námi! Chtějme my být s ním…!

Požehnaný týden

P. Jan Kunert