Zamyšlení o 6. neděli v mezidobí

"Blahoslavení vy, chudí! Běda vám, boháči!" (Lk 6, 20, 24)

Dnešní zamyšlení začnu tímto příkladem – Jeden člověk řekl: "Nevím sice, jak tohle všechno dopadne, ale jdu do toho! Máme 4 děti školkového věku; dům, kde bydlíme potřebuje generální opravu; náš osobní automobil už má najeto mnoho kilometrů; děti jsou finančně náročnější a příjem nás, rodičů, je průměrný! Jdeme do toho proto, že se máme všichni rádi, že sice nemáme vše, nač si pomyslíme, ale věříme, že pokud budeme dělat v rámci možností vše, co můžeme, budeme spokojeni! Velkou oporou nás všech je Bůh, ve kterého věříme! On je ten, který nás nenechá "na holičkách"!

Následuje druhý příklad – jiný člověk řekl: "Nesmím nic nechat náhodě! Vše, co potřebuji já i moje rodina si zajistím! Nenechám si od nikoho radit a do ničeho mě nikdo a nic nesmí nutit! Finančně na tom nejsme špatně, ale to neznamená, že bych měl někde někoho nebo něco podporovat! Vždyť každý, ať utrácí, kolik má! Já si stačím sám! Nikoho a nic k sobě nepotřebuji!"

Dva lidé, dva příklady, dvě rozdílná řešení! Vůbec tu nejde o to, někoho vyzdvihovat, někoho zavrhovat. Někomu fandit, druhému nepřát. Někoho se snažit napodobovat, jiného mít jako výstrahu: "Takhle tedy ne!" Dnešní biblický úryvek nám to také ukazuje! Ježíš tam hovoří ke všem, a všem – chudým i bohatým – naznačuje nutnost důvěry, naděje a řešení i mimo vlastní ego! Důvěry, která dává člověku radost ze života, i když "na to nemám"!

Drazí přátelé, chudý má naději! Bohatý je ten, který má vše a naději nepotřebuje…!

Požehnaný týden

P. Jan Kunert