Zamyšlení o 8. neděli v mezidobí

"Ústa mluví to, čím přetéká srdce." (Lk 6, 45)

"Já Tě snad přetrhnu! Kolikrát už jsem Ti řekla, ať tady neběháš bos! Vezmi si konečně ty bačkory!" Takový povzdech jistě znáte, hlavně vy, maminky. To dítě jako by neslyšelo! Zase bude nemocné. Moc díky za trpělivost, která nakonec vše může zvládnout! Hluboká láska k vašim dětem je jistě mnohem větší než ten vyřčený úmysl "Já Tě snad přetrhnu!" Ústa sice mluví to, čím přetéká srdce, ale v takovém případě věřím, že srdce přetéká láskou, dobrotou a snahou chránit dítě před něčím, co by mu mohlo uškodit. Jinými slovy, vůbec nejde o přetržení dítěte. Naopak!

Právě na tomto, vcelku běžném případě "poučování" někoho někým, je možné si dobře uvědomit hlavní podstatu všeho toho, co lze nazvat poučování! Víme dobře, že něco takového zažívá každý člověk, ať už jako "poučovatel" nebo ten, kdo je "poučován"! Vždy platí, že pokud za tím není láska, dobrota a snaha pomoci tomu druhému, je lepší být ticho! Pokud tam chybí tyto základní úmysly, je to spíš něco jako lidská předvádivost, někdy velmi nepříjemná, jindy spíše směšná…!

Známé heslo: "Dobrá rada nad zlato!" platí tam, kde je rada opravdu dobrá, ne egoistická nebo předvádivá…!

Drazí přátelé, láska v srdci přemůže vše…!

Požehnaný týden

P. Jan Kunert